Okružní prohlídka

Sbírku jedinečných sakrálních vyřezávaných plastik z Leisnigu a okolí je možno vidět na výstavě »Poselství svatých – sakrální plastiky z pěti století«« v bývalém archivu a sousední kapli. Výstava ukazuje přibližně 30 soch ze 14. až 18. století, které byly většinou sejmuty z oltářů a po reformaci už nebyly v kostelích strpěny.

Klenutá místnost byla v letech 1694 až 1696 využívána jako úřední archiv, později sloužila jako byt a odkladiště.

Uprostřed hradního nádvoří stojí hlavní věž, vytvářející charakteristickou siluetu hradu Mildenstein. Má průměr 14 metrů, sílu zdiva 4,5 metru a je 32 metrů vysoká. Do osmi metrů výšky je hradní věž postavena z hnědouhelného křemence z Leisnigu, pak následuje cihlové zdivo. Dnes již víme, že stavba z cihel proběhla nejspíše ve 12. století, takže hradní věž se řadí k nejstarším stavbám z režného zdiva v Sasku.  Poté co věž v 17./18. století byla částečně stržena, získala v roce 1875 díky Oscaru Mothesovi charakteristické kuželovité zakončení a nabízí vynikající výhled na město Leisnig a údolí řeky Muldy.  

Rukopis z durynského státního archivu ve Výmaru dokládá, že 60 metrů hluboká studna u východní hradby byla mezi lety 1390 až 1393 opravována, musí tedy pocházet ještě z dřívější doby. V roce 1810 byla studna, z níž je systémem trubek odváděna voda ke hradu, zaklenuta. V průběhu renovace hradního areálu má být opět studna ukázána veřejnosti.

Románský portál s šachovnicovitým vlysem kaple sv. Martina pochází s největší pravděpodobností ze 12. století. Řadí se tak – stejně jako v roce 1706 renovovaná kaple – k nejstarším částem hradního areálu. Pozdně gotický oltář zdobí východní chór, přestavěný mezi lety 1400 až 1420.

Dnes hradní kaple slouží jako výstavní prostor pro trvalou výstavu »Poselství svatých – sakrální plastiky z pěti století« a v letních měsících se využívá pro koncerty. 

Okolo roku 1500 postavená a dodnes viditelná hradní brána je vlastně druhá hradní brána. Ke hradu Mildenstein vlastně patřilo i území před ním, na kterém se nacházela řada věží, vysoké zdi a hluboký příkop. V tomto předhradí se nacházely sklady se zásobami a stáje. Aby bylo možno se dostat do hradu, bylo třeba překročit dva padací mosty a konečně třetí hradní bránu.

Na západním okraji hradního nádvoří se nachází panský dům, který byl nejspíše v období renesance přestavěn. Z původní budovy zůstala dochována gotická okna. Již v roce 1538 byly sneseny tři věže na střeše panského domu. V 16. století vznikly navíc kamenné točité schody a přístavek s nádrží na vodu.  V přízemí se nacházela velká kuchyně a dvorská místnost, ve které se denně jedlo. V horním podlaží byly sály, hodovní místnost a knížecí komnata.  

V současné době není panský dům přístupný pro návštěvníky, poněvadž zde vznikají nové muzeální prostory. Rozsáhlá rekonstrukce hodovní místnosti, krbu, kachlových kamen a černé kuchyně má být dokončena do roku 2017.

Obytný dům

Byl postaven v roce 1452 jako sídlo správního úřadu, na konci 16. století byl přestavěn.  Po renovaci v letech 2006/2007 se zde nachází správa hradu a historická odborná knihovna.

Pokladna a příkop

Před předním zámkem se nachází  osm metrů hluboký příkop, uprostřed posílený kulatou věží. Po obou stranách byly mezi lety 1710 a 1712 postaveny dva obytné domy.

Mirusův park

Podle svého stavitele nazvaný park byl postaven mezi lety 1798 a 1900 na východním svahu hradu ve stylu romantického krajinného parku. Nejpůsobivější je umělá architektura zříceniny se skalním tunelem z roku 1866. Mirusův park, který na počátku 20. století byl považován za oblíbený výletní cíl, je od roku 2001 opět přístupný veřejnosti.

Pážecí dům byl postaven okolo roku 1390 na starších částech hradu a byl několikrát přestavěn. Zejména je třeba vyzdvihnout dvoupatrový gotický vimperk, lomenicovitý závěr věže, který byl pravděpodobně převzat z předchozí stavby a je zdoben rohovými podpěrkami a ornamenty z listoví. V přízemí vzniká v současné době kuchyně s historickou kupolovou jílovou pecí pro projektové dny s žáky.

Hrad Mildenstein byl původně obklopen až 13 metrů vysokou hradbou. Tato výška je především viditelná na starých přístupech na hradby z panského domu a předního zámku. Všechny budovy jádra hradu byly kdysi propojeny touto takzvanou mnišskou chodbou, která však byla v roce 1789 stržena. V roce 2007 byla na východní hradbě opět postavena část obranného ochozu.

Brána

Poněvadž východní zeď v oblasti vnitřního průjezdu branou vykazuje podobnou stavební strukturu jako kvádrovité zdivo hradní věže, lze předpokládat, že byla postavena rovněž ve 12. století. V letech 1416 a 1593 proběhly přestavby brány.

Přední zámek

Markrabě Vilém nechal přestavět původně gotickou budovu na obytnou stavbu s obranným charakterem, takzvaný přední zámek. Jádro stavby se skládá ze dvou v pravém úhlu k sobě postavených křídel se sílou zdiva dva metry. Originální konstrukce krovu půdy obilnice z let 1395/1396 patří k nejvýznamnějších svého druhu v Německu.

Trvalé výstavy »Kamenný symbol moci«, »Chycen-mučen-popraven«« a »Z moci úřední« můžete dnes objevovat v předním zámku.

Rytířské sály

Jako nejkrásnější prostory jsou považovány rytířské sály v druhém podlaží předního zámku. Do reprezentativních prostor se kdysi vstupovalo nejspíše po dřevěné galerii. V prostředním ze tří sálů bylo prokázáno použití vytápění horkým vzduchem.

Dnes je možno rytířské sály využívat pro oslavy a konference.